Pověst o vrchu Hůrka

Vyprávěl kdysi pan učitel soběšickým dětem, že na vrchu Hůrka stávala ve středověku tvrz loupeživého rytíře, který se svými kumpány přepadával povozy kupců putujících Zlatou stezkou z Bavorska do Čech. Když měšťanům - prý Budějovickým a Plzeňským - došla trpělivost s lupiči, povstali proti nim, tvrz rozbořili a srovnali se zemí. Jestli měl starý kantor pro své vyprávění nějaké podklady, nebo se jen zajímavou báchorkou snažil dětem osvěžit hodiny dějepisu, už nelze zjistit. Ani pan učitel ani školáci, kteří to slýchávali a pak v dospělosti vyprávěli dál, už nežijí. Písemné záznamy o soběšickém loupežníkovi neexistují (alespoň dosud je nikdo neobjevil) a žádný archeologický průzkum, který by odhalil zbytky tvrze, se na Hůrce nekonal.

Hůrka

Pravdivá ale je jiná ústní pověst, podle níž byla na návrší nad vsí směrem na Bukovník svedena bitva se Švédy, z čehož má i pramenit název místa - Bitovín. Obecní kronika uvádí, že zde lidé dlouhá léta při obdělávání polí nalézali množství koňských podkov, ostruh a kusy zbraní. V době třicetileté války (1618-1648) táhla českou zemí švédská vojska několikrát i směrem do Bavorska a utkala se na mnoha místech s rakouskými oddíly.

Bližší podrobnosti střetu vojsk však známy nejsou. Ačkoli si v sousedním Bukovníku o bitvě vytvořili hezkou stezku pro turisty, jde pouze o fabulaci a domněnky, jak bitva vypadala. Reálné podklady pro to neexistují. Historické prameny se o nějaké konkrétní švédsko-rakouské bitvě na Bitovíně, natož o jejím průběhu, nezmiňují. Podobných bitev se v oné době udály stovky.